Carcasonne
2. 2. 2008
Carcassonne obývali už keltští Tektoságové (nějakou dobu sídlili spolu s Volky i v Čechách a na Moravě). Po obsazení Gallie Římem bylo opevnění někdejšího oppida vylepšeno a zesíleno, uvnitř byla trvale dislokována část sedmé legie - její velitelství bylo v dnešním Narbonne (Římané pode toho také celou zdejší oblast tvrdohlavě nazývali Septimánií). Z římské doby tu stojí třeba divadlo (na obrázku je schované za katedrálou v horní části obrázku) Během let zde vznikla nedobytná pevnost Carcasso. Když v pátém století Visigóti obsadili jižní Gallii, bylo Carcasso spolu s Toulouse hlavními opěrnými body jejich království na této straně Pyrenejí. Mezi viditelné památky na ně patří třeba rozsáhlý a důmyslý systém brány a předbraní pod "hradem"; ostatně brána se dodnes jmenuje Visigótská. Po prohrané válce s Franky museli Chlodovechovi většinu Gallie odstoupit, v Provance jako regent vládl Theodorich... ale dnešní Languedoc a Rousillon si Visigóti udrželi. Carcasso přestavěli a zesílili jeho hradby. (římské a gótské úseky hradeb jsou částečně zachovalé dodnes -jsou to ty ve vnitřním pásu hradeb v pravé dolní části obrázku.) Po válce v Itálii se v okolí Carcassa usadily zbytky Ostrogótů, kteří přijali vládu visigótského krále. Po nich tento kraj získal také jméno Gothia, které se užívalo ještě během celého středověku. Části Carcassonne pocházející z doby galorománské a gótské najdete na této stránce. Během středověku za vlády Trencavelů také byla postaven "hrad" uvnitř Carcassonne (je vpravo) a rozsáhlé předsunuté opevnění pod ním. V něm byla postavena balista nebo prak a nepřítele přicházejícího od řeky dokázalo udržet pěkně daleko od vlastních hradeb. Části opevnění z této doby najdete zde. Zdejší obyvatelé se dlouho nepovažovali za Francouze, ale za Okcitánce. Okcitánština, provensálština je laicky řečeno místní dialekt, který se od "pařížské" francouzštiny dost podstatně liší a je v mnohém podobný katalánštině - se kterou má podobnou historii.
Gótská minulost zdejší kraj vůbec hodně poznamenala. Rodí se tu výborné víno (zdejší a provensálská červená vína jsou nezaměnitelná a podle mě vůbec nejlepší) a lidé tu odpočátku křesťanství brali úplně jinak než ve zbytku Evropy. Protože Gótové byli nábožensky velmi tolerantní, i zdejší víra měla podobu fúze křesťanství, antického, gallského i germánského pohanství, kultu Mithry a gnóze. Také židovství bylo respektováno jako plnoprávné a legitimní (což se o zbývající Evropě říct nedá). Zdejší vikomti svůj původ odvozovali přímo od Ježíše Krista, protože podle jedné z legend Marie Magdalská po smrti Ježíše odešla s několika přáteli právě sem a porodila tu Ježíšova syna. Ježíšova krev - svatý Grál podle této legendy byl tedy přímým Ježíšovým potomkem.
A tak když z Byzance vyhnali skupinu žáků Bogomila (který se hlásil k manicheismu a křesťanské gnózi), našli exulanti útočiště právě tady. Postupně se sžili a zdejší víra se zcela odklonila od katolického křesťanství, tedy pokud s ním někdy předtím měla něco společného. Spíš je přesnější říci, že do té doby si toho nikdo tolik nevšiml. V průběhu dvanáctého století i zdejší šlechta odmítla papeže (přestože katolické kněží nikdo nevyhnal, jen je prostě ignorovali!) a rozšířilo se duchovní učení zvané katarství (od katarze, znovuzrození).
Katarská gnóze naprosto vyvrátila většinu křesťanských dogmat (gnostici je přesněji řečeno na rozdíl od žáků Pavla nikdy nepřijali) a ... především kataři, stejně jako všichni gnostici, trvali na nelegitimitě autority církve, neoprávněnosti prosazování jediné víry a poukazovali na chybnost mnoha odchylek, které křesťanské učení učinilo od původního učení Ježíše. To nakonec vedlo k několika křížovým výpravám, jimž pomáhal hlavně francouzský král, během nichž bylo místní obyvatelstvo decimováno a násilím bylo nastoleno křesťanství. Zbytky katarů ("albigenských"), kteří nechtěli konvertovat, se rozprchli po Evropě, velká komunita se usadila v jižních Čechách, protože Václav I. si z církve moc nedělal a byli to koneckonců většinou šikovní a kulturní lidé. Označení "katar" Němci zkomolili na "katzer" a my na kacíř. Potomky českých katarů byli adamité, o nichž díky několika historickým falsátorům (jako byl třeba Jirásek nebo Palacký) máme úplně zmatenou představu a obecně je považujeme za bandu nahatých magorů (z čímž měli pramálo společného). "Dobytí Ráje" dokončil francouzský král Ludvík IX. zvaný Svatý. Posledním symbolickým aktem bylo dobytí hradu Montségurv předhúří Pyrenejí a upálení zdejších 205 "Čistých".
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář